Evropský den mozku připadá každoročně na 11. března. Od r. 1998 patří Česká republika mezi země, které se účastní světové kampaně a po celý festivalový týden pořádá ve všech krajích různé odborné přednášky, kampaně s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o přínosech a úspěších výzkumu v oblasti neurovědy.
V současné době je tato tématika velmi důležitá a přínosná pro všechny generace, a to i žáky v procesu učení. Mnozí z nás si ani neuvědomují, jak v dnešní uspěchané době zapomínáme, nesoustředíme se, snažíme se o klidné řešení, ale nemáme dostatek energie. Chybí nám poklidný, zdravý spánek, neumíme se uvolnit, meditovat, natož když je potřeba udržet pozornost, tak tu pouze tříštíme do několika směrů. Chybí nám pohyb, což je další faktor k tomu, abychom se cítili dobře. Pohyb je základním pilířem péče pro zdravé cévy, pomáhá udržovat v těle hladinu cholesterolu a glykemie. Cvičení je nesporným zdrojem endorfinů, hormony štěstí. Tyto hormony se uvolňují do mozku a způsobují dobrou náladu.
Proto naši žáci Domova mládeže SŠZZ Olomouc pravidelně sportují – denně navštěvují posilovnu na DM. Každé úterý se aktivně zapojují do sportovních večerů v tělocvičně školy, kde pod dohledem učitele hrají mezi sebou různá utkání.
Již druhým rokem nechybí pravidelné měsíční kvízové večery s pantomimou. Zde si vždy jeden tým připraví vědomostní kvíz pro zbytek žáků (soutěžících). Kvíz je v režii samotných žáků a po celý večer si sami moderují a organizačně vedou celou vědomostní soutěž. Kvíz vždy končí pantomimou pro zasmání a odreagování.
Dalo by se tedy říci, že nejen během týdne mozků u nás trénujeme náš důležitý orgán – mozek, ale po celý školní rok se snažíme žít zdravou psychohygienou a nenásilnou formou pracovat s žáky tak, abychom je rozvíjeli a motivovali do dalších a dalších aktivit.
Týden od 11. do 17. března tedy již tradičně patřil žákům Domova mládeže jako Týden mozku. Celý týden jsme společně, ale i samostatně zkoušeli trénovat náš mozek nevšedními, pro žáky nestandartními způsoby. Procvičovali jsme např. chození pozadu, aktivně zapojovat nedominantní ruku (čištění zubů, malování druhou rukou), vybočovali jsme ze stereotypů. Zkoušeli jsme po slepu se soustředit a tvořit základní tvary z těstovin a jiných předmětů, zavazovat základní uzly poslepu či druhou nedominantní rukou.
Nenechali své tedy i ty málo využívané šedé buňky zahálet a udělaly jim radost ve formě různých aktivit.
